Červen 2011

Blahoslaven buď ty, jenž jsi vynalezl špunty do uší

19. června 2011 v 11:48
Taky se vám zdá, že před zkouškami, obzvláště před těmi, které nejsou úplně lehké a na které se vůbec nestíháte naučit, najednou začnou všichni ptáci ne zpívat a švitořit, ale ječet a dozajista porušovat povolené množství decidelů, všichni sousedi zatloukat poličky a vrtat, všichi údržbáři se svými hlučnými traktůrky kroužit zrovna kolem vašeho domu, všechny děti brečí a chytají hysteráky zrovna pod vaším oknem, všichni psi štěkají, všichni se najednou musí pos*at z nějakého půlmaratonu a hulákat, bouchat a ohňostrojovat na celou Olomouc (a ještě k tomu pokud možno povolat vrtulníky), všichni studenti více řvou a chlastají, všichni spolubydlící příliš hlasitě dýchají a odkašlávají, všichni šneci na vašem bytě příliš nahlas křoupou salát a šplhají po žaluziích a zkrátka celý svět se prostě musí spiknout proti vám a vyluzovat tu nejotravnější možnou škálu zvuků, jež si člověk dokáže představit? Pokud existuje investice, jež se doopravdy vyplatí, jsou to pořádné špunty do uší. Ještě, že jedny mám. Ticho je prostě boží...

Tohle mě fakt baví:)))

10. června 2011 v 19:00
Přes jednoho z mých známých jsem se právě dostala k tomuto - doporučuji přečíst do konce, teprve v druhé půlce to začne stát pořádně za to:)
http://www.czechfreepress.info/zdravotnictvi/vynoruji-se-lekarske-dukazy-ze-evropska-superbakterie-e-coli-byla-vyrobena-bioinzenyrsky-aby-zabijela-lidi
Co na to říct než - ještě, že tomu autor tolik rozumí, tohle by mě bez něj nenapadlo. Škoda, že jsem teď příliš zaměstnaná svrháváním vlády sionistů (nebo templářů? nebo ďábelské koalice obojího?:-O) a prokazováním, že je půda úmyslně zamořována jedy z kondenzačních čar letadel, a že byl virus HIV uměle vytvořen proto, aby selektivně vyvraždil všechny černochy (kdybyste nevěděli - jeho struktura je totiž příliš komplexní a dokonalá na to, aby se jednalo o přírodní produkt - kam se ostatní organismy hrabou v komplexitě na RNA retroviry :D :D :D) - ve volném čase už stíhám jen budovat vesmírnou flotilu pro Aštara Šerena, či jak že se to jmenuje, a asi se nedostanu k tomu, abych autorovi poslala děkovný dopis, že mi otevřel oči. Tak se mějte všichni přenádherně, dejte si preventivně dávku koloidního stříbra (přece byste nevěřili takovým mýtům, jako je argyrie), zapijte ho pokud možno pí vodou, věnujte motlidbu Michaelu Jacksonovi, který zemřel protože chtěl vyzradit na svém koncertě světu pravdu o prasečí chřipce, a hlavně - nedýchejte, ve vzduchu jsou geny, budete neplodní!

Tak vám nevím...

7. června 2011 v 16:12
Právě jsem přišla domů z velice poutavé zkoušky z forenzní chemie:) Byla formou testu, celkem na 80 otázek. Namátkou vybírám někeré z nich.

Otázka: Pruhy na nehtech oběti znamenají:
a) Že obět byla "in"
b) Nedostatek sexu
c) ...

Otázka: Toxické účinky jedu na orgnanismus ovlivňuje:
a) Sečtělost postiženého
b) ...

Otázka: Mezi typické projevy popálenin II. stupně patří:
a) Hysterický záchvat
b) ...

Otázka: Při informování veřejnosti o trestném činu
a) Záležitost nafoukneme, abychom zlepšili image policie
b) Veřejnost neinformujeme, abychom vyvolali nejistotu a paniku
c) ...

A teď bych si dovolila položit jednu otázku já, a to čtenářům tohoto článku: Skutečnost, že za výše popsaných okolností pouze jeden ze 24 řešitelů testu měl sklony vyprskávat smíchem v cca 5-ti minutových intervalech, svědčí o:
a) Absenci smyslu pro humor u zbylých 23 studentů
b) Divnosti jednoho účastníka
c) Sklonech studentů brát testy moc vážně a dočasném ochromení smyslu pro humor i přes to, že je za normálních podmínek přítomen
d) Nedostatku spánku a dočasné či trvalé ztrátě vkusu jednoho účastníka
e) Nedostatku sexu všech zúčastněných

Ten, kdož uplatní Bayesovskou interpretaci a kvantifikuje míru jistoty svého tvrzení, má u mě bodík navíc:-P :)

Juché...:)

6. června 2011 v 13:54
Dobře to dopadlo, má hlava nebyla utržena, autoklávována a neposloužila zaměstnancům katedry genetiky jako sportovní pomůcka při flowboxové kopané (nový sport, který jsem při této příležitosti vymyslela - dobrá zábava a v dnešní době tolik potřebný sport, který si můžete dopřát přímo ve Vaší laboratoři a za zachování sterilních podmínek!!!!:). Po sběžném shlédnutí byla má práce označena za čtivou, vcelku dobře napsanou a kromě jedné či dvou faktických chybek a několika přehnaných dramatismů (účinek léčiv se zřejmě nedá označit za smrtící:)) jsem byla s několika doporučeními a hlavně s výrazně přečachrovaným pořadím kapitol (ze kterého sice pro mě vyplývá nepěkné přečíslovávání mých - prozatím pouze - 84 citací) jsem byla poslána domů, s úsměvem na držce, se srdíčkem plesajícím, přímo vstříc studiu forenzní chemie (pokud to tu někdy bude číst nějaký student upolu hledající zajímavé předměty, vcelku doporučuju:)) Uuuuuuuffffff....

Nemáte náhodou někdo síťku na motýly?

3. června 2011 v 15:35
Potřebuju ji nezbytně ke zpětnému ulovení svého srdce, které právě asi opustilo můj hrudní koš a vydalo se na vandr po světě. Co si myslíte o větě "Čtu si to a mám pocit, že bychom si nad tím měli spolu sednout."? Mě to teda zní jako totální smrt. Snažím se utěšovat se představou, že jen o něco méně děsivě znějící věta přecházela i mé předchozí konzultaci, přičemž první, co mi na ní pan vedoucí řekl, bylo: "no mě se to líbilo!" a také tím, že s podobně výhružně znějícími pozvánkami k posezení u bakalářky se z jeho strany myslím setkali i mí spolužáci. Každopádně to mě od brzkého infaktu myokardu nespasí. F*CK, že já kráva jsem radši nešla někam za pás... Nebo aspoň nešla tu bakalářku dělat k někomu, z koho nemám nervy.

Brněnská nostalgická, aleb trochu třeskuté logiky po ránu

2. června 2011 v 12:15
V posledních dnech je kolem mě obrovské množství podnětů, které mi připomínají můj rok studia v Brně. Zaprvé je to jeden jistý předmět (na zkoušu ze kterého mám cca za 70 minut jít), který mě svou nudností a zbytečností uvádí na pokraj takové frustrace, jakou jsem zažívala téměř u všech odborných předmětů, které jsem v Brně za ten rok stihla mít (naštěstí jich bylo málo a většina byl zajímavý a vcelku užitečný lékařský základ). Pak je to samozřejmě to, že spousta lidí v mém okolí státnicuje a obhajuje a pomalu a jistě se stává titulovanými:) Jistě, každý kdo nemá v hlavě nasráno ví, že o titul nejde, nicméně musím říct, že mě to (samozřejmě za všechny úspešné hrozně těší, ale na druhou stranu) trochu hryzá. Sice jsem už ve věku, kdy by fáze "já chci taky, já chci taky" měla být za mnou, nicméně...no, správný vědec by si v sobě údajně měl zachovat kus dítěte, a nikdo neříká který:-P :) Na(ne)štěstí v onom "já chci taky" nejsem sama, ale dostali se do něj i mí rodiče (či spíše jeden z nich), tak mi včera, po tom, co jsem jim sdělila úspěšné odstátnicování jedné mojí kamarády z vesnice, bylo řečeno, co teda jako plánuju dělat s tím, prozatím odloženým, nutričáctvím. Řeknu vám, milí čtenáři, asi se ve mě zdvihl záchvat šílenství, ale... Právě jsem si napsala madame garantce (ženská, která dělá tomu oboru zrdcadlo) o info ohledně možností individuálního studijního plánu nebo kombinovaného studia. Vůbec netuším, proč jsem něco podobného udělala - zájem o oblast studia ve mě rok na této škole zvládl vcelku úspěšně zabít, nechci to nikdy dělat a v tom, co bych naopak v budoucnu dělala ráda, mi znalosti zde získané budou pravděpodobně k h*vnu, ale...z té představy, že bych měla Brno na dobro ukončit...mi začalo být tak nějak fňuk:) Připomíná mi to jeden seriál, kde řešili, že když máte v životě po určitý čas nějakou věc, která vás hrozně sere a vy ji pak máte najednou zastavit, namísto radosti se ve vás probudí určitá nostalgie. A tak i já, s blbým úsměvem na tváři a za pomyslného znění nějaké pitomé romantické písničky, jsem najednou začala vzpomínat... Na příšernou paní psycho/socioložku, kterou jsem měla chuť vypískat a zasypat rajčatama po každém názoru, který prezentovala, na Halinu, na nějakou megeru co na nás vždycky ječívala na chodbách za to, že mluvíme, na učitele, kteří řešili nudnost svých přednášek a z ní vyplývající neúčast studentů zaváděním povinné docházky, na ranní vstávání v 5, abych stihla dojet na Kentus na cvika, na celý žluťák vybavený jedním nástavcem na pipetu, na (jediná příjemná vzpomínka) malinkatého pana docenta s humorem tak černým, že i má černá duše byla sem tam v kolenech, na miliony a miliony dalších věcí. Zkrátka a jednuduše - bylo to na prd, ale mě se snad stýská či co... No chápete to někdo?