Červenec 2011

Blbé zakončování dobrých akcí

25. července 2011 v 12:11
V posledních dvou týdnech zažívám neblahý fenomén, a to super akce, které se na samém konci podělají. Začalo to Mighty sounds. Kapely super, lidi fajne, chlastu spousta, divadla, rock'n'roll, prostě akce vydařená jak má být. Tedy, do pondělního rána. Na skonku posledního festivalového dne jsem se nejdřív před spaním vcelku dost chytla se sestrou a vše dovršilo ráno, nejdřív plné sresu, že se nenacpu do autobusu a čeká mě několikahodinová jízda ve vlaku, s několika přestupama, za mnohem vyšší cenu, než jsem předpokládala a s knížkou skoro dočtenou a baterkama v mp3 vybitýma (a navíc podělaným jedním sluchátkem:). Do busu jsem se nakonec nacpala, nicméně bohužel přímo doprostřed bandy pekelných k*kotů, jež mě svými kecy a jinými věcmi řádně vytáčeli až do Brna.
I letošní Kubafest byl akcí velmi vyvedenou. Událost úplně jiného typu než Mighty, nicméně kapely taktéž fajne, lidi super, srandy kopec, chlastu opět opravdu požehnaně (ještě aby ne, když člověk vyhraje v tombole 100 piv:D) a celkově zkrátka všechno velmi zdařené. Tentokrát se, alespoň tedy pro mě, všechno podělalo příliš dlouhým afterpartyováním. Z původně zamýšleného společného oběda v Olm se nakonec vyklubalo společné odpoledne, společný večer (který, abych zase nekřivdila, byl vcelku příjemný, až na to, že zase alepsoň pro mě to sledování porna po 10-ti minutách už začla být nuda a ne sranda a recese), společná noc a společné ráno. Následovat měl ještě další společný oběd a dost možná společné odpoledne číslo 2, nicméně atmosféra začla být dusná a večírek byl předčasně ukončen. Zkrátka, tolik času pohromadě stále se stejnými lidmi, navíc ve velmi malém prostoru našeho bytu, po nedostatečném spaní a s alkoholem už z žil zcela vyprchaným, na mě bylo moc.
Tak je člověk prostě nasrán. Namísto toho, aby odjel ze super akce nadšen, zeuforizován a ještě několik dní zařící, je nakonec rozčarován bandou volů, nebo otráven, že byl protivný na kamarády. Nálada na bodu mrazu, a i když za pár dní se na to blbé zapomene a jak Migthy tak Kubafest zůstanou ve vzpomínkách krásnými, bohužel, teď je teď. Chjo, tak vstříc snahám zachránit jeden debilní den.

Money, money, money...

7. července 2011 v 13:02
Každoroční shon na brigády je v plném proudu. Tedy, on již je vlastně po plném proudu, v plném proudu jsem bohužel jen já. Nějak jsem to ve zkouškovém maratonu zanedbala, sice jsem pár nabídek obepsala, pár pohovorů absolvovala, ale nic bohužel nevyšlo. Strategie "no co, tak začnu intenzivně hledat až o něco později, šak ono se něco najde" očividně platí jen ve městech velikosti Brna, ale v Olm je to dosti na číču. Nabídky jsou, ale prozatím jsem se setkala jen "No, tohle asi nebude úplně pro Vás, na to máte málo zkušeností s touto prací/tahají se težké věci, tak je to spíš pro chlapy/máte ještě jiné plány na prázdniny, jo, tak bohužel, my hledáme někoho na každý den" nebo "Sice jste se nám líbila, z těch asi 60 uchazeček jste se dostala mezi 3, nad kterýma jsem přemýšlel, ale nakonec jsem dal přednost někomu, kdo je přímo z Olm, ale možná se ještě ozvem!", případně ještě "Noooooo, já nevím, to zařizuje šéfová, napiště na ten e-mail, co tam je..." (e-mail, jakožto téměř vždy, samozřejmě zůstal nezodpovězen). Ještě lepší jsou pak ti, co vám dávají falešné naděje a plýtvají vaším časem, například "Kolik je Vám let? Výborně, to už jste určitě mnohem zodpovědnější než nějaké ty 16-ti leté holky, co se nám nahlásily, a mohla byste třeba dělat i takovou a takovou práci. Tohle a tohle máte? Super! A už jste někdy dělala něco takového? No bezva, no vypadá to slibně, nechte nám číslo, my si vás o víkendu zavoláme, přijdete na zkoušku a rozhodneme se!" (samozřejmě, nikdo nezavolá a vy proserete víkend, který jste mohli nějak pěkně strávit třeba pobíháním po lese tím, že sedíte doma na řiti a čekáte na telefon). Dobří jsou taky "No víte, nám by se tu brigádníci hrozně hodili, každý rok jsme tu někoho měli, ale tenhle rok nám to šéf zatrhnul." A samozřejmě, tisíckrát slyšená klasika, po které si nadáváte do p*čí, že jste fakt nezačali shánět dřív "Jasně, my jsme tu brigádníky hledali, ale už bohužel máme všechny místa obsazené..." Setkala jsem se taky s "Bezva, líbí se nám, jak píšete a doufáme, že z inzerátu vyplynulo, že tato práce není placená..." Úplně nejlepší byl ale prozatím rozhovor po telefonu týkající se brigády v obchodě s kuřáckýma potřebama:
"Dobrý den, bla bla bla bla (ty úvodní kecy, znáte to)"
"Eeeh, hmmm, uhhh džžždho"
"Prosím?"
"Ano"
"jakože...pořád brigádníka hledáte?"
"Ano"
(chvíle trapného ticha)
"Ehm...a mohla (tím jsem to možná posrala, jako kontaktní osoba bylo sice uvedené ženské jméno, ale huhlavec/kyně měl/a ten neurčitý hlas, kdy nevíte, s osobou jakého pohlaví jednáte) byste mi teda říct nějaké bližší informace? Třeba o pracovní době a tak?"
"Eeeeh...hmmm... (odmlka) Džžžhuu šššžžž vzzz"
"Prosím?!?!"
" *neurčité zvuky, ze kretých jsem však vyrozuměla alespoň to, že huhlavec/kyně nic neví a pošle mi sms s kontaktem na osobu co ví víc (a třeba méně huhlá a taky tak hojně nepoužívá oněch kuřáckých potřeb, s jejichž prodejem bych měla vypomáhat, zadoufala jsem)* "
"Jasně, tak moc děkuju. Nashle." (že sms ani po urgencích nepřišla není třeba říkat, že ano)
Co na to říct, už mě to začíná štvát. Jasně, na cigára a hospody si zatím vydělávám zlukrativňováním svého těla - ne prostitucí, leč prodá...hm, darováním s finanční kompenzací vynaloženého času a nepohodlí:D plazmy. Snad blízké darováním mých supr gamet (tady si dovoluji napsat "darování", protože za 10-ti denní píchání si hormonů a menší zákrok v narkóze je opravdu kompenzace na místě) taky něco hodí. Mighty sounds zafinancuju z "bolestného", které jsem dostala za pochromoumanou ručku z kenda a snad mi ještě něco zbude, ale co dál... Nevím. Snad se něco najde, v mém věku je fakt dost trapas hrabat prstíčkem u svých ne zrovna prachatých rodičů, ať mi dají peníze na chlastání a výlety:-/ Chjoooo. Nevíte někdo o něčem?